Krev, pot a víno... aneb na kole po moravských vinicích.

6.8.2014
Jiří Ondrak
Úplně správně by parafráze Churchillova výroku měla znít: "Blood, sweat and beers and wine." ...hodně vína. Takhle jsme poznali Jižní Moravu na kolech ve čtyřech dnech.

Den č. 0 - Startujeme

Zkušenost říká, že pokud chcete vyrazit ve tři, naplánujte si odjezd na druhou a ve čtyři jedete. Naštěstí se nám v tu středu daří tuhle formulku přelstít, zkrátit intervaly na únosnou míru a lehce po třetí vyrážíme vybaveni krosnama, kolama, džípíeskou a plechovkáčema. Výpravu tvoří čtyři dobrodruzi různých povah a váhových kategorií. Chlastat už cestou může samozřejmě jen půlka výpravy a taky toho hojně využívá. Pivo dochází asi po hodině a tak stavíme na pumpě a doplňujeme kromě piva i další různé tekutiny. Některé naopak necháváme tam. Po zhruba pěti hodinách cesty přerušované pivními a močícími zastávkami dorážíme za vydatné pomoci gps do cíle, do malebné moravské vesničky Vrbice. Ta se stane na následujících pár dní naším domovem.


Vrbice

Vrbice je vesnice s necelým tisícem obyvatel a její největší atrakcí je unikátní soustava vinných sklípků vytesaných do pískovcové skály. Zdálky připomínají hobití domky a zblízka taky. Samozřejmě unikátnost sklípku nemá celkem moc vliv na kvalitu vína, ale když už nic, je tu alespoň hezky. První chodby se zde začaly budovat na přelomu 18. a 19. století, lisovny s kamenným průčelím byly k podzemním chodbám přistaveny v polovině minulého století.


Den č. 1 - Nové mlýny, Zaječí, Rakvice

Po večeru proseděném v místní hospodě U Buka, kde čile roznáší místní sluníčko Markéta, se kupodivu všem vstávalo dobře. Zda to bylo tím vzduchem, těžko říct, ale každopádně v 9.30 už pilně hustíme kola a startujeme do první etapy. Cílem je přehrada Nové Mlýny. Hned od začátku je jasné, že peloton bude rozštěpen a bude se často na někoho čekat. Dává to ovšem možnost udělat nějaké kvalitní a umělecky hodnotné fotografické záběry :) 

V Bořeticích šplháme na rozhlednu Slunečná, která je více zajímavá svým konstrukčním řešením, než výhledem. Vesnicí jen projedeme a bereme to přes Velké Pavlovice a přes dálnicí do Zaječí. Vpravo mineme i Vinařství u kapličky, známé z Bobulí a připravovaného seriálu Vinaři. Na Nových Mlýnech marně hledáme místo na koupání, pláže sice připomínají Středozemní moře, ale voda je nekoupatelně zelená. Takže se koupeme ve vlastním potu a ochlazujeme se pivem v restauraci u pláže. 

Zpátky jedeme přes Přítluky a Rakvice. Tady konečně objevujeme koupaliště u místního fotbalového hřiště, ale kromě mě se nikdo nekoupe.Takže jen pijeme ovocný pivo a jíme. Na zpáteční cestě nás čeká především kopec na Vrbici. Pro netrénované je to zdrcující zážitek. Večer trávíme ve sklípku místního vinaře. Milda je jedním z nemnoha mladších, kteří se vinařství věnují. Hodně sklípků je prý prodáno přespolním a jsou z nich jen skladiště na víno a produkci vína skupují velké firmy. Nalévá jeden vzorek za druhým a všechno to jsou pěkná přírodní vína, po kterých nebudete mít ráno přesířenou hlavu.

Den č. 2 - Čejkovice, Starý Poddvorov, Mutěnice

Další ráno se už vstává přeci jen o poznání hůře. Ale nakonec se z té postele vykopeme a vyrážíme z Vrbice po cyklostezce směrem na Čejkovice, obcí známou především templářskými sklepy. Tady možná forma vítězí na obsahem. Pokračujeme dál po cyklostezce do Starého Poddvorova, kde se hodláme najíst. Naštěstí je otevřena hospoda u hřiště s opravdu luxusním trávníkem, takže klobása a rozmrazené langoše částečně zaplní naše žaludky. Další zastávkou jsou Mutěnice, opět vyhlášená vinařská vesnice. A opět hospoda a pivo a jídlo. Zbytek cesty zpět do Čejkovic jedeme po cyklostezce Vinař, dost bloudíme, jíme mladou kukuřici a zase jedeme do kopce... V Čejkovicich ještě stavíme, jak jinak než v restauraci. Večer sedíme opět v hospodě U Buka, kde ochutnávám jako vždy skvělé víno z vrbeckého Vinařství Horák.

Den č. 3 - Němčičky

Třetí den byl největší průšvih, co se vstávání týče, to je třeba si přiznat. Okolo poledne ale už mažeme do Němčiček. Nápis Modré hory bohužel nebyl dostatečným varováním a tak tentokráte postupně kolo tlačí i ti výkonnější z nás. Naštěstí po sjezdu do Němčiček tady nacházíme perfektní koupaliště. Co si budeme povídat, při teplotách okolo 35 C je fakt lepší sedět na dece, pít Plzeň a koukat po ženskejch, než šlapat na kole do nějakýho pitomýho kopce, že jo. Abych to zkrátil. Dál už jsme prostě nejeli. Plánované Velké Bílovice a Hradištěk, známý opět z Bobulí, musíme nechat na příští rok. Před vrbeckým kopcem se ještě posilňujeme pivem a pizzou v Kobylí a už tu je poslední večer, který opět trávíme s vínem u Mildy ve sklepě a následně v altánku.

Den č. 4 - Odjezd

Konec naší vinné výpravy se přiblížil a nastal čas odjezdu. Ve 12.00 se srážíme s Mildou u sklepa a kupujeme několik litrů vína s sebou a než proběhne prodej, stihne neřidičská část týmu vypít cca litr vína a několik panáků mrkvovice.
 
A pak už jen nastartovat auto, zamávat vinícím a všem těm báječným lidem a jedeme....

| (c) photoreport.cz | Zákaz publikování fotografíí a textů bez předchozího souhlasu | Kontakt